aneb každá veverka by měla mít svůj oříšek !

Český Ráj - Branžež 2006 II.

8. února 2007 v 18:14 |  Cyklovýlety
Marně jsme si mysleli že nebude problém se v sezóně ubytovat v nějakém kempu. Uspěli jsme až v druhém, tam nám nabídli poslední, trošku skromnější chatku. Drátěná, velmi měkká lůžka nám moc příjemná na spaní nebyla, ale nemohli jsme si moc vybírat.
Odložili jsme přebytečné věci do chatky a koukli k místnímu rybníku. Chvíli jsme se čvachtali v teplé vodě a vyhřívali na pláži. Sluníčko pražilo a u pivča nám bylo dobře.
Koukli jsme opět chytrým okem do mapy jestli není v okolí nějaký kopec na který by se dalo vylézt. Byl. Vrch Tábor. Tak jsme si vzali kola a jelikož času jsme mělo dost tak jsme zamířili přes Jilemnici přímo k jeho úpatí.
Projeli jsme tunel a hned za ním jsme se vydali po turistické značce na vrchol. Asi 5km krkolomného stoupání bylo na pozdní odpoledne opravdu záhul. Asi v polovině jsme ještě uprostřed hlubokých hvozdů potkali flákající se hlídku městských strážníků svačijíce v autě. Pěkně jsme pozdravili a pokračovali v utrpení. Cestou jsme se roztrhali na skupinky více zdatných a těch co se nemínili zhuntovat.
Na vrcholu bylo krásně. Hlavně když jsme si konečně sedli a začali odpočívat u nově zrekonstruovaného penzionu jež měl i vyhlídkovou věž, ale ta ještě nebyla otevřena. Zpracovali jsme tedy malé občerstvení a koukali na okolní krajinu. Výhled byl opravdu úžasný.
Pokochali jsme se tedy a vydali se na sešup dolů do vesničky Chlum. Dále pak cestou, místy chyběla a byl jen přechod pro pěší po vratké desce přes kaňon, mezi poli nepoli a kopce nekopce do Bradlecké lhoty a pak jsme si to směřovali podjezdem pod hlavní cestou Jičín - Turnov a přes vesničku Zámezí a "kopce" nebo spíš hory zpět do Jinolic a k chatce.
Večer jsme si zdechlí a utahaní ještě opekli buřta a zašli na pivo. Byl to poslední večer v Českém Ráji, tak jsme ještě přemohli večerní únavu a zašli na pivko. Ovšem komáry tam mají dotěrné i když se jedná o ráj. Pozdě v noci jsme zalehli utahaní do postelí.
Den poslední: Hurá domů...
Bylo úterý a jelikož dovolená z práce končila tak jsme se museli odebrat k domovu. Sbalili jsme svoje saky paky a hupsli na kola. Namířili jsme si to směr Jičín vlakové nádraží.
Na náměstí, přes které jsme jeli jsme se zastavili v infocentru, které již bylo otevřeno a zakoupili chybějící placky. Poté jsme spěchali na nádraží na vlak. Celkem v pohodě jsme naložili naše 4 kola do motoráčku tak aby nepřekážela a usedli. Cesta do Nymburka cesta trvala asi hodinu.
Město Nymburk je velmi zajímavé, objeli jsme náměstí, ochutnali zmrzlinu a podél Labe jsme se vydali do Poděbrat. Opravdu krásná cyklotrasa. Doporučuju. Zrovna v době naší cesty policisté vehementně pátrali po nějakém zločinci tak byly vidět policejní čluny co chvilku na Labi.
Na fotce zdymadlo kolem kterého vede již zmiňovaná cyklotrasa podél Labe.
Na oběd jsme se zastavili několik km za Nymburkem v malé lesní hospůdce. Opravdu krásné posezení u vody. Pak jsme dále pokračovali podél řeky do Poděbrad. Opravdu krásné lázeňské město, ale na můj vkus už hodně komerční. Moc přeobchodováno a přerestauracováno. Napili jsme se pramene na promenádě, zkoukli náměstí a jeli dále směr Kolín. Chvíli cesta vedla podél Labe, za městem ovšem odbočila přes pole, lesy, bažiny a louky na hlavní cestu Poděbrady - Kolín. Ještě ke všemu jsme minuli zrovna rozestavěnou dálnici takže o hustý provoz nebyla nouze. Po pár kilometrech jsme zjistili, že nás pomaličku začíná tlačit čas. Do Kolína to byl ještě hodný kus cesty a tak jsme pořádně museli šlápnout do pedálů.
Po pár kilometrech jsme se opět napojili na cestu kolem Labe a dojeli do Kolína.
Jak vidíte na fotografii, cestička to byla pro kola jako stvořená, takhle ovšem vypadala pouze těsně před Kolínem. Krásná byla ještě na spojnici Nymburk - Poděbrady, asfaltová. Jinak jsme jeli po silnicích různých tříd.
Opravdu krásný nový most, vyřešeno jak pro chodce, tak pro cyklisty. Jde vidět, že v Kolíně myslí na všechny.
Přijeli jsme utahaní k nádraží ČD. A jelikož jsme zjistili že nám jede jeden vlak dříve, zvolili jsme ten. I když nejel přímo do Ostravy ale muselo se přestupovat v Přerově, volili jsme ten. Koupili jsme si tedy jízdenky a čekali na něj asi hodinu. Mezitím jsme si prohlídli město a po hodince jsme se vrátili na nádraží. Odkšírovali jsme si kola a pomalu se přesunuli na perón. Byli jsme nemile překvapeni když jsme zjistili, že náš vlak má asi 3 hodiny zpoždění... Nakonec přijel jen o málo dříve než další, který jel přímo do Ostravy. My stejně volili ale ten co jel přes Přerov, jel totiž dříve a nám se fakt nechtělo čekat.
Důsledkem pak bylo že po zpožděném příjezdu do Přerova jsme samozřejmě nestihli vlakový přípoj do Ostravy. Bylo asi něco kolem půlnoci když jsme opouštěli Přerov. Noční jízdu do Ostravy Jenda strávil ve větru vyklánějíce se z okna. Cestou jsme nad Hranicemi na Moravě ještě pozorovali krásné blesky nad Helfštýnem. Do Ostravy jsme dorazili něco před druhou hodinou ranní. Tam nás již čekala Jana s autem. Domů jsme se dostali nějak kolem půl třetí ráno. Dost dobrý nato že v pět se muselo opět vstávat na šichtu...
Dovolená byla fajn i když mohla být klidně delší, jezdit bylo kde. Příště třeba toho šéfa více ukecávat.
NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.